Na křídlech Opeřená Oceánie

(Recenze od Sváči)

Možná je pro někoho stále nepochopitelné, vzhledem k hlavnímu tématu hry, že jsou všichni z této hry nadšeni. Takovýto neználek ale musí být už vzácný téměř jako ptáci Dodo. Tato ptačí hra se opravdu rychle zaryje svými drápy hluboko pod kůži. Z mé osobní zkušenosti se žádná jiná hra nemůže měřit v četnosti zahrání a stále přilítne na náš stůl nejčastěji.

Na Křídlech – základovka

Původní krabici Na křídlech (Wingspan) a její první rozšíření Na křídlech – Perutě Evropy určitě už nemusíme představovat dlouze. Pro ty, co snad tuto zprávu zaspali, uděláme krátký flashback, protože si to určitě zaslouží, no ne? Nádherná deskovka plná strategie a různorodých úkolů a nespočtu hracích karet tvoří velmi těžko ohratelnou hru. Na křídlech dobývá svět. A Česko nevyjímaje díky vydavatelství MINDOK.

Hra vychází z přírodovědy, že jednotliví ptáčci žijí ve třech různých prostředích (les, louka nebo u vody), mají svůj typ hnízda, obvyklý počet nakladených vajec, živí se svou přirozenou potravou (rybky, žížalky, bobulky, semínka, myšky), a k tomu jsou děleni na skupiny, například dravci nebo společenští, houfující se jedinci. Každá jedna vlastnost je důležitá a chtěná podle toho, jaký máte veřejný úkol a osobní úkol. Jedno hraní tak jednu kartu odhazujete a nebo ji necháte slupnout dravcem jako malinu a druhé hraní Vám stejná karta ptáka snese pořádnou snůšku bodů.

Pokud by se to ještě Dodovi nejevilo jako skvělá hra, tak můžeme superlativy ještě chvilku pokračovat. Má už v základní krabici kreativně řešený dicetower ve tvaru krmítka, ze kterého můžete vyzobávat potravu pro své ptactvo. Každá kartička má nádhernou ilustraci ptáků, český i latinský název, takže i pro lačnící duše je tu vzdělávací stránka hry. Můžete tak mít radost z toho, že si pomatujete ze školy Buba buba správně u Výra velkého, nebo být překvapeni u některých latinských názvů (a pozastavit se nad špatnou výslovností latiny některých spoluhráčů) a navždy si tak vrýt do paměti, že Pica pica je Straka obecná. 😀

Pyšnění vlastním peřím

A zajímalo by vás, jak zpívá skřivan, nebo jak toká tetřev? Nebo co za zvuk vydává takový Králíček americký? I kdybyste po tom úplně nebažili, tak je zajímavé, že si můžete k této hře stáhnout aplikaci do mobilu a při namíření na kartičku se vám spustí daný zvuk ptáka, od švitoření, štěbetání, přes krákorání až po hudrování. A pokud na někoho čekáte, až se konečně rozhodne, jakou kartičku upřednostní a kterého ptáčka chytne do své voliéry, máte ideální příležitost se dozvědět nějakou zajímavost o ptáčkovi, kterého máte v ruce nebo ve své voliéře vy. V zápatí kartičky je drobným písmem informace o ptáčcích, například jaké mají své fígle při lovení. A neřekli byste, jaký jsou to někteří filutové, třeba takový Drozdec černohlavý umí napodobit mňoukání, nebo Kondor krocanovitý umí v obraně z hrdla vystřelovat nestrávenou potravu.

Na křídlech: Opeřená Oceánie

V novém rozšíření najdeme nejen doplnění kartiček ptáků a osobních úkolů, jako to bylo v rozšíření Perutě Evropy, ale i inovované herní desky, novou potravu – nektar, který slouží i jako žolík a rozšířená pravidla. Doplňky zocelují hru, více ji vybalancovávají. Přibyly i přizpůsobené úkoly, nový akční pruh na kartičkách, který se pro změnu spouští až na konci celé hry. A v neposlední řadě nové bodové hodnocení, kde přibývá ještě vyhodnocení počtu použitých kytiček/nektarů.

Začněme kartičkami. V novém rozšíření přilétá celkem 95 nových ptáčků, kteří poletují (nebo běhají) po Austrálii a okolních ostrůvcích. Karty již využívají novou potravu – nektar, který se zobrazuje růžovou kytičkou, či mají nový žlutý pruh. Nektar funguje jako žolík potravy. Při placení potravou místo jednoho kusu potravy můžete odhodit nektárek. Aby si ho hráč nemohl celou hru jen kumulovat a žít si na vysoké noze jen na nektaru, na konci každého kola se nektary v zásobě hráče odhazují zpět do banku. Nicméně pořád je výhodné jich využít co nejvíce, neboť každý použitý nektar si hráč schovává u biotopu, kde byl využit. Využit znamená jak při placení kartičky, tak i při odhození žetonku potravy pro využití efektu karty nebo akce biotopu. Na konci hry se sečte počet v každé kopičce biotopu a porovnají se s ostatními hráči. Kdo má v biotopu nejvíce, má dalších pět bodíků do výsledného počtu, druhý má dva body a třetí ostrouhá. To samé i u zbývajících dvou biotopů.

Žlutý pruh karet napovídá, že kartička obsahuje efekt s časováním, který se spustí až na konci hry. A tím je myšleno opravdu až na konci, než se začnou počítat výsledné body. Máme tu i 5 nových karet osobních úkolů. Povšimnete si při nich rozpětí křídel ptáků a jejich typů hnízd. Vtipný je případ ptáčka Kivi, který je jak známo nelétavý, tak ani rozpětí jeho křidýlek není udáno, a je dle pravidel brán jako žolík.

Nové úkoly máme i ve formě destiček veřejných úkolů. Ani ty nejsou obvykle stavěné, jejich téma nás například nutí víc si všímat ilustrací. Úkol na ptáky, kteří koukají na obrázku doleva či doprava je super nápad.

Další novinkou rozšíření jsou nové hrací plány. Změnily se, nejen kvůli odkladišti použitých nektarů, ale mají lépe vyvážené a rovnocenné biotopy. Z vlastní zkušenosti víme, že pokud někdo „jel na vejce“, chytnul dobré kombo v biotopu louky, tak vydělal oproti ostatním protihráčům slušnou snůšku bodů. Oceánie biotop louky trochu přibrzdila, trvá déle, než se začnou vejce kupit. Současně dostáváme v průběhu možnost za malou úplatu i přehodit kostky, nebo spálit a vyložit novou trojici veřejných karet. A když byla řeč o vajíčkách, rozšíření vám snese dalších 15 žluťoučkých kousků.

Samozřejmě s novou potravou musí být i nové žetonky a kostky. Kostky mají vícero stran s výběrem dvou možností potravy, protože když vám padne možnost vzít si nektar, máte možnost zvolit i něco jiného. Důvodem je, abyste nebyli nuceni před koncem kola si vzít nektar, který vám stejně hned propadne.

No a dovršíme to detailem, že máte i upravený bloček na psaní bodování, kde vespod najdeme řádek na body z nekarů. Z jedné strany papírků je klasika na počítání bodů až pro 5 lidí, z druhé strany máte prostor pro zanesení skóre sólo her.

Závěr

Jestli máme v nějaké hře dost zkušeností a můžeme k ní něco směle a s jistotou pronést, tak je to tahle deskovka. Máme u Wingspanu strávené neskutečné hodiny, přes sedm desítek her. Také trochu proto, že až trapně dlouho nám trvalo se dostat poprvé přes stovkovou hranici… Řekla bych, že to byla nějaký čas až posedlost, vize první ukořistit stovku byla magická! Díky Oceánii je laťka níže a stovku chytne už kde kdo. Nektar prostě dodá další hordu, především, když si ji dělíte jen mezi dvěma hráči. Tak máme vyšší cíle samozřejmě 😀 Už někdo z vás pokořil 140? A co 150?

Moje hodnocení: 9,5 z 10
Skvělá hra, herně i vizuálně. Rozšíření Oceánie vystřelila hru ještě o level výše. Už si nechci ani představit hrát základní hru bez rozšíření. Nové desky voliér vyrovnávají šance v biotopech a zároveň zakomponování nektarů do všech aspektů hry prohlubuje herní zážitek. Opět tím variabilita a šíře možností strategie nabývá na síle. Na své si přijdou i náročnější hráči. Osobní zkušenosti napovídají, že hra se hned tak neohraje a navzdory počtu odehraných her si stále užíváme hraní na maximum. Jediné, co se mění, je výsledný čas, který se ve třech hráčích nyní pohybuje jen okolo 45 minut/hra. Na křídlech uvádí věk 10+, což odpovídá, i když zvládnou principy a smysl, mladší děti by mohly mít problémy s velkým počtem textů na kartičkách.

Hra na stole vypadá nádherně. Krmítko jako dicetower působí efektně, ale musí se na něj dát pozor, při rozebírání a skládání se papír začne brzy třepit. My si ho necháváme pro jistotu v celku a přenášíme mimo krabice.

PLUSY
+ Těžko ohratelná hra
+ Nádherné ilustrace
+ Přináší do základní hry nové strategie

MÍNUSY
– Silně návyková
– U základní hry při rozkládání krmítka do krabice může brzy dojít k znehodnocení